Rady

Dvorský


Včelařím na míře 39×16 a 44,8×15,9 cm a také v úlech kombinovaných (nízké a vyšší nástavky). Nebyl to ale žádný záměr, prostě život to tak přinesl. Vše postupně sjednocuji. Kdybych ale měl začínat znovu, volil bych Optimal. Jednak je propracovanější než Langstroth a nástavek je prostornější. Optimal odpovídá lépe požadavkům na silná včelstva. Pokud se rozhodnete pro Langstroth, rozhodně bych nešel nad 15,9 cm. Těch max. 17 cm (Optimal) je  hranice pro nízkonástavkové (a tedy skutečně nástavkové) včelaření. Jinak se samozřejmě dá včelařit úspěšně ve všem, jen člověk musí přizpůsobit provozní metodu a srovnat si v hlavě, co od čeho očekává a také za kolik chce med získávat.

 

Není úplně přesné vyjádření, že zastávám teorii konstantního úlového prostoru. Spíše bych řekl, že prostoru odpovídajícího početní síle včelstva. Letošní oddělky např. zimuji v síle 1 NN, 2 NN, 1 N+1 NN, 3 NN, 4 i 5 NN (většinou však 3 NN). To vše podle toho, kdy jsem taková nová včelstva vytvořil a jaké byly podmínky na jednotlivých stanovištích. Do normální síly u mne včelstvo dorůstá až druhým rokem. Pokud tomu tak není, mají stejný osud jako ta  která nevyhovují, tedy rozpouštím je a tvořím raději nová včelstva formou smetenců a oddělků. Každoročně to je cca 10 % z celkového stavu včelstev, z různých důvodů. Za odpovídající v mých podmínkách  považuji zimovat včelstva v 5-ti NN (je jedno zda 39×16×11 nebo 448×15,9×10) a nebo ve 3 velkých nástavcích. Sílu 2 VN považuji za vůbec nejhorší, protože to ještě nejsou dospělá včelstva a přitom mají příští rok velkou dynamiku rozvoje, což při nevhodném rozšiřování může způsobit problém s rojovou náladou. Často  hodně rychlý rozvoj a potřebu prostoru na jaře podceňujeme. Osobně dávám přednost harmonickému rozvoji včelstev se snahou zimovat v normální síle. Vámi uváděná síla 4 nástavků (nespecifikujete, zda vysoké či nízké) v zimě problém určitě nebude, mají-li včelstva dost zásob a nebudete-li jim po utvoření sediska neustále měnit proudění vzduchu různými experimenty s očky.  Početní sílu a kondici považuji za samozřejmost. O použití medné (krmné) komory jsem psal v posledním čísle MV (č.1/2006). Má to platnost i pro zimu.  Zimování včelstev ve více než 5-ti NN však není výjimkou ani letos (2005-2006), kdy jsem měl včelstva zdecimována otravou a také roztočem V.d.  V zimě pro včelstva není problém zima, ale vlhkost a také někdy průvan (o to se většinou postaráme sami).  Včelstva neumírají v zimě zimou, ale hladem. Super je to vysvětleno v článku Corkinse, který je přeložený na webu ing. Čermáka - ke stáhnutí zde http://web.quick.cz/pvzubri/corkins1932.pdf

 

Dotaz č. 1:

Je-li ve včelstvu 5-6 NN a med v plném nástavku váží cca 15-18 kg, možná i více (záleží na typu nástavku), pak asi zimujete ne s plným úlem medu. Pokud máte 20-30 kg zásob, pak tyto zásoby budou ve 2-3 nástavcích. Nahoře? Co chumáč? Je úplně dole? Nebo jsou cukerné/medné zásoby v celém úlu?

Odpověď:

U nových včelstev (letošních smetenců a oddělků - zimují zpravidla ve 3 NN) jsou zásoby v horním a částečně druhém nástavku. Očka jsou zpravidla otevřena v poloze 1 a 2, chomáč je ve spodních dvou nástavcích. U včelstev v 5-6 NN jsou zásoby zpravidla v NN č. 6 a 5 a částečně č. 4, očka jsou otevřena v poloze 1, 2, 3. Chomáč je ve spodních 3 NN. U včelstev zimujících ve více nástavcích je to také tak, jen nad NN č . 6 jsou nástavky, které obsahují i otevřená zásoby. Ty v zimě plní (stejně jako v jiných částech úlu) dost důležitou funkci - pohlcovače vody a také slouží včelám jako přetlakový prostor např. v případě melicitozní snůšky a pod. Pro to, kde bude chomáč utvořen, je důležité znát vliv česna (hlavního) a také tendenci rozvoje, která tuto dobu směřuje dolů. Nedoporučoval bych měnit polohu oček po nakrmení. Lze to jistě udělat, ale chce to zkušenosti. S očky lze dělat skutečně kouzla (hlavně na jaře), ale je to alchimie. Kdo pro to ještě nemá cit, neudělá zásadní chybu, když všechna očka nechá (snad až na 2-3 spodní) zavřená a nebo otevřená (až na 1-2 u nejhořejších nástavků). Za velice důležité bych považoval pro tuto dobu i poznatek o organizaci včelího společenství. Včelstvo je totiž organizováno centrálně (plod) po uličkách (včelaři více vnímají ten rozvoj - stavbu odshora dolu). Příklad se včelstvem zimujícím ve více než 5-ti NN do ukazuje zřetelně. To, že to někdy tak není, je právě z důvodů našich necitlivých zásahů, nepochopení této organizace a také nedostatečné síly včelstva k danému prostoru (to je důsledek naší práce). "Slaboch" vždy hledá pomoc v tom, že se přilne k některé stěně, přesune zcela nahou a pod. Normální včelstvo přizpůsobené prostoru to nedělá, protože vyhřívá vždy jen obsednutý prostor a to po celý rok, tedy i v sezoně ... dál to asi nebudu rozšiřovat, ale taková je moje zkušenost. Snad bych jen podotkl to, že včelstvo je třeba chápat skutečně jako organismus a ne pouhý součet jednotlivých včel. Včela v chomáči, hnízdě je něco jiného nežli jednotlivá včela např. v klícce... Včelí chomáč se drží co nejdéle u hlavního česna a končí (nebo začíná, jak kdo chce) u zásob (tedy tam, kde je nejhořejší otevřené očko).

 

Dotaz č. 2:

Kam až se dostanou včely zjara - duben, konec dubna, začátek května - úplně nahoru?

Odpověď:

Zase je to různé. Včelstva zimující ve 3 NN zpravidla začínají plodovat ve 3 NN již v únoru. To je velmi vhodné pro další bezproblémový rozvoj a i z takového včelstva může být slušný užitek. Není-li tomu tak (i to se stává) je dobře (nikomu to nevnucuji) sjednat nápravu např. tím, že se sem převěsí plodový plást z nástavku č. 2 (dělával jsem to bez problémů i v mrazech), nebo se po proletu provede záměna nást. č. 3 a 2 (plod u takovýchto "včelstev" je zpravidla jen v 1 NN a obsedají 1,5 NN). U včelstev zimujících ve 4 NN (obsedají v tuto dobu 2-3 NN) to můžeme také udělat, ale není to bezpodmínečně nutné). U včelstev zimujících v 5 NN a více je to zcela zbytečná ztráta času a je většinou lépe je nechat tak jak jsou, tedy žádné honění do síly, protože mít přezrálé včelstvo před snůškou (např. z ovocných stromů, u nás kolem 20.4.) není žádné umění, ale co pak s tím. Síla a dynamika rozvoje by měla odpovídat snůškovým podmínkám na stanovišti a ne přání včelaře. Početní síla není pro optimální využití snůšky zdaleka všechno. U včelstev zimujících v 5 NN a více máte nad plodovým hnízdem (zpravidla je plod i v únoru přes 2 NN) vlastně mednou (krmnou komoru) se kterou můžete zacházet podobně jak jsem to popsal v posledním MV (č. 1/2006).

 

Dotaz č. 3:

Kdy rotujete nástavky? Jak předcházíte vytáčení loňských zásob jednak částečně s cukrem a jednak "obohacených" zbytky léčiv?

Odpověď:

Na tu rotaci jsem již trochu odpověděl. Klasickou rotaci podle prof. Farrara již dávno neprovádím. Netvrdím, že to nemělo opodstatnění, ale vydal jsem se prostě jinou cestou, podle mě ještě přirozenější a také méně náročnou na čas, tedy levnější. Pokud jde o cukr, ten u včelstev zimujících v 5ti NN skutečně nenajdete ani gram. U včelstev zimujících ve 3 NN se před snůškou provede záměna nástavků, kdy nást. č.  3 a 2 s plodem přijdou na dno (někdy i v opačném pořadí), pak stavební nástavek a č.1- tam přijde med. U takovýchto včelstev však vytáčím opatrně a hlavní jejich práce je dostat se do normální síly s normálními zásobami, proto nebezpečí vytáčet cukr je zde minimální. Léčiva - tak to trápí většinu z nás. Já již asi 25- 30 let nepoužívám  žádná antibiotika (Fumagillin, Nitekabin nebo jak se to všechno jmenovalo). Pokud jde o Gabon, používám  jej jen v nejhorších případech (a i zde se spoléhám na včasné nasazení kyseliny mravenčí), a také u oddělků určených na prodej. Amitraz - stále více od něj ustupuji a od roku 2003 ošetřuji včelstva kys. mravenčí i na podzim. Volím prostě jinou cestu, která riziko reziduí léčiv vylučuje co nejvíce.

 

Dotaz č. 4:

V článku ve Včelařských novinách stojí (Blesková zpráva o stavu zimování): "Včelstvo obsedalo koncem října 5 nízkých nástavků (zimováno bylo v 6 NN)". Kam a jaký nástavek jste včelstvu přidal a proč?

Odpověď:

Tak v tomto případě jde o můj" skleník" - tedy včelstvo, které je na váze, jehož nástavky jsou ze tří stran prosklené, jsou v něm zabudována teplotní čidla, prostě slouží mi k pozorování, ověřování si různých věci a také propagaci. Toto včelstvo je celoročně jen v 6 NN protože se jich tam víc nevejde. Ten 6. nástavek tam prostě byl, jen včely v ten moment byly přes 5NN (samozřejmě ne ve všech uličkách).

 

Dotaz č. 5:

Co pylové plásty v podletí? Přemisťujete?

Odpověď:

Ani náhodou. Pyl má v tuto dobu pro včely cenu zlata. Včelstvo, které je normální, spotřebuje neuvěřitelné množství pylu. Pyl včely konzumuje až do zámrazu a je-li k dispozici a v dosahu, zřejmě i později (viz ten chomáč přes 5 NN - jistě to byl i vliv česna). Pylové plásty pro oddělky neschovávám, v době tvorby jich je k dispozici dost.

 

Dotaz č. 6:

Jak je to s obměnou díla? V které fázi ji provádíte? Jak často konkrétně Vy obměňujete plásty?

Odpověď:

Již jsem naznačil, že první stavební nástavky dávám včelám před začátkem snůšky, tedy před 20.4. (ovocné stromy) a pak dále podle potřeby a stavu rezervních souší. 2-3 stavební nástavky není nic neobvyklého. Mám-li dost mezistěn, rámků, nástavků, je škoda nenechat včely stavět. Stavbou se med rozhodně neztrácí, ale naopak. To věděli již naši prapra-dědové i když někteří tomu stále nechtějí uvěřit. Stavební nástavky vlastně v některých případech (u včelstev zimujících ve více než 5 NN) nahrazují ty nástavky se soušemi ze zimního období.

 

Dotaz č. 7:

Kdy a kam přidáváte mezistěny?

Odpověď:

I tady jsem již asi zčásti odpověděl. Rozeznávám v zásadě 4 varianty stavebního nástavku

a) mezistěny + soušové jádro uprostřed - lze přidat nad i pod plodové hnízdo

b) mezistěny + souše po stranách nástavku (2 + 2) - nahrazuje mateří mřížku (je-li to třeba), v zásadě přidávám nad plodové hnízdo

c) mezistěny + 2plodové plásty uprostřed - chci-li podpořit tendenci rozvoje určitým směrem

d) stavební rámky + soušové jádro - převážně jako ad a)

 

Nemusím asi připomínat, že to vše se váže na sílu včelstva, zdravotní stav ...

 

Stále zdůrazňuji, že stanoviště, včela, včelař, úl a provozní metoda jsou faktory, které je třeba sladit a pak to  jde. Co jsem popsal je to, co praktikuji. Snad to má  v některých případech částečně  platnost jen pro moji provozní metodu, nechci to posuzovat. Každý jsme prostě jiný, ale tu souhru 5-ti výše uvedených faktorů považuji za důležitou a zásadní. Snažil jsem se naznačit ošetřování nových včelstev (asi důležité pro začátečníky) a i těch včelstev dospělých - již plně vybudovaných.