Optimal

Význam Optimalu


Nástavkové úly vznikly kdysi z prázdných beden od whisky. Osadníkům Ameriky tyto bedýnky nabídly jednoduchou a levnou možnost chovat včely. Později pan Langstroth tyto bedny upravil a dal jim řád. Tak vznikly nové možnosti postupů při ošetřování včelstev. Dnes již není tak důležitá úlová otázka - významnější je způsob (metodika) ošetřování. Hledá se jednoduchost, lehkost, variabilita. Nástavkové úly - bez rozdílu rozměrů a provedení - jednoduché postupy ošetřování včelstev výrazně podporují. 

obrazky k clankum/Img_3346 75jpg     obrazky k clankum/rada ulu     obrazky k clankum/dva uly

VÝZNAMNÉ KONSTRUKČNÍ PRVKY OPTIMALU

Úlová soustava Optimal má několik konstrukčních vylepšení, jež vychází z poznání biologie života včel a vyhovují i chovateli, čímž překonává jiné nástavkové úlové typy včetně světově nejrozšířenějšího úlu Langstroth. Je přitom dobrým kompromisem mezi potřebami včel a požadavky včelaře na úl.

1. Větší šířka rámku (s mezerníky), neboli rozteč středů mezistěn
Oproti jiným úlům činí 38 mm, což přináší výhody:

- kompenzuje silnější mezistěnu z výroby proti přírodní mezistěně vytvořené včelami volnou stavbou díla
-
snižuje množství buněk nevyužitých pro plodování v případě prohnutí mezistěny
-
buňky jsou v průměru hlubší, což vytváří větší meziplástové uličky a působí tak protirojově, buňky mohou být pro plodování vícekrát zakladeny bez zmenšení prostoru pro vyvíjející se dělnice - viz informace o velikosti buněk ve starých plástech
- do plástu s hlubšími buňkami se vejde více medu
-
plásty s hlubšími buňkami jsou pevnější

Větší rozteč plástů než v našich úlech obvyklých 35 mm je při volné stavbě díla včelami běžná, a to tím spíše, čím silnější je včelstvo, které buduje dílo. Dokládají to měření volně stavěných plástů v nadměrně prostorných boxech, autorů Taber a Owens z r. 1970 - viz výtah z jejich práce (tab. III. a IV.).

2. Spojitost díla přes více nástavků
Mezi patry rámků v nástavcích (od dolní loučky po horní loučku v nástavku níže) je minimalizována mezera na 8-10 mm. Rámek má 14 mm úzkou spodní loučku (viz následující dvě fotografie), proto k ní včely plást obvykle přistaví a částečně nebo úplně nastaví buňky i přes ni. Horní loučka postačuje silná jen 10 mm. Díky těmto třem konstrukčním prvkům včelstvo snadno zvládá horizontální mezeru mezi vrstvami rámků a dílo považuje za téměř spojité.


Nízký nástavek Optimal s 11 novými rámky Hoffmannova typu a mezistěnami v nich; jsou vodorovně drátkované třemi drátky

Tentýž nástavek odspodu ukazující
zúžené dolní loučky rámků. Včely je přestaví buňkami a tím zajistí dobrou spojitost díla
ve více nástavcích


Do nástavků jsou vhodnější profilované rámky Hoffmannova typu jako na fotografiích než klasické rákmy s mezerníky. Jsou sice nákladnější při pořízení, ovšem velice usnaňují veškerou manipulaci s rámky.

3. Čtvercové plodiště
Čtvercový půdorys úlu má několik výhod z hlediska technického i z hlediska biologie včely hlavně pro plodištní část úlu.
Včely jsou velmi přizpůsobivé, dovedou žít v prostorách o nejrůznějších tvarech. Nicméně je pro ně výhodné, pokud mohou vytvořit hnízdo v půdorysu o tvaru kruhu. Tomu nejlépe odpovídá kruhová svisle orientovaná dutina, pro rozběrné dílo (s rámky) potom čtvercový tvar nástavku (v půdorysu). Na základě mnohých zkušeností a výpočtů byl pro nástavek Optimalu zvolen čtverec pro 11 rámků 420×170 mm, s vnitřním rozměrem 435×435 mm. Při síle stěny nástavku 25 mm je potom jeho vnější rozměr 485×485 mm. Výhoda popsaného řešení pro včelstvo je zřejmá z následujících schemat.

Porovnání půdorysů Optimalu a 10 rámkového Langstrothu


Obrázek znázorňuje rozdíl mezi Optimalem a 10-ti rámkovým úlem Langstroth v rozměrech a tvaru vnitřního prostoru. Je patrné, o kolik se Langstroth odchyluje od ideálního čtverce.

Na další dvojici obrázků je porovnání průřezu hnízda v případě, že by včelstvo prostor nástavku zaplnilo nejvýhodnějším, tedy kruhovým tvarem. V takovém případě je šířka nástavku Langstroth limitující a průřez hnízda je o 26 % menší než v nástavku Optimalu, mimo to je vedle hnízda příliš neobsazeného či nevyužitého prostoru.
Hnízdem je míněn prostor s plodem plus včelami okolo něho, příp. rozvolněný zimní hrozen včel - ten se za nízkých teplot zmenšuje.

Kruhové hnízdo v Optimalu

Kruhové hnízdo v Langstrothu


Pokud má včelstvo oproti předchozí situaci více zaplnit prostor obdélníkového úlu (zde Langstrohu), musí se jeho tvar při pohledu zhora (v průřezu) protáhnout do oválného tvaru:

Kruhové hnízdo v Optimalu

Oválné hnízdo v Langstrothu


Průřez hnízda je potom v obou nástavcích téměř stejný (rozdíl je 8 %). V oválném tvaru ale budou větší tepelné ztráty, protože teplotní centrum hnízda je blíže svému povrchu než ve čtvercovém Optimalu, anebo musí být menší, příp. je na zadržování tepla zapotřebí více včel.

To, že včelstvo udržuje kruhový tvar hnízda, pokud mu to situace umožňuje (velikost a tvar prostoru úlu), dokládají dvě následující fotografie z prosince 2004, zachycující zimní chomáč včel v horním nástavku Optimalu po odložení střechy pod průhlednou fólií při venkovní teplotě -2°C.

Zimní chomáč ve čtvercovém nástavku odpovídá ve zmenšené podobě kruhovému hnízdu v sezóně

I tento zimní chomáč se na jaře rozšíří stejnoměrně k oběma vzdálenějším stěnám

Zimní hrozen v Optimalu ve tvaru kruhu na prostředních rámcích

Zimní hrozen v Optimalu ve tvaru kruhu posunutý k rohu nástavku


4. Prostornost úlu
Velikost - rozměry vnitřního prostoru úlu je rovněž významná. Včely se jí dovedou přizpůsobit. Malý úl brzdí růst včelstva, čímž se může stát, že nejsou využity jeho schopnosti v příznivých podmínkách, resp. napomáhá rojivosti. Jde o vertikální i horizontální rozměr úlového prostoru. Vertikální rozměr se dá v nástavkovém úlu měnit snadno přidáním celého nástavku. Horizontální velikost ale musí být "akorát" a pevně stanovená, protože od ní se odvozují rozměry dalších úlových částí (dna, krmítka, střechy), mezistěn, medometu, pomůcek a jiného vybavení provozu. Proto určení půdorysového tvaru nástavku je důležité i z technického hlediska.

5. Stěna úlu - nástavku
Byla zvolena jednoduchá, ze dřeva o síle 25 mm. Vzhledem k poměrně velkému půdorysovému rozměru nástavku je význam izolace úlových stěn u Optimalu malý. Navíc se předpokládá chov silných včelstev v tomto úlu, pro něž je význam izolace úlové stěny mnohem menší než pro slabší včelstva v malých úlech. V kombinaci s očkem v nástavku je jednoduchá stěna výhodná, protože umožňuje včelám rychle reagovat na proslunění. Tyto předpoklady praxe uplynulých 25 let provozu Optimalů v zásadě potvrdila.

Pokud jde o význam úlové stěny pro včelstvo v zimě, jde o otázku již dávno objasněnou - viz
překlad článku Prof. Corkinse z r. 1932: včelstvo prostor úlu v zimě nevyhřívá, dokonce lépe zimuje v chladnější zimě nebo fázích zimního období.

Dostatečně silná včelstva zvládají také jarní rozvoj v jednostěnných úlech a nemusí se to nepříznivě projevit ani v jejich výkonnosti (produkci medu), jak mj. dokládají naše víceletá
porovnávání silně uteplených a neuteplených Optimalů.