Optimal

Historie


VZNIK ÚLOVÉ SOUSTAVY OPTIMAL

Včelaři z Brna a okolí patřili vždy k pokrokovým. Scházeli se na besedách, vyměňovali si zkušenosti s různými způsoby včelaření, pomůckami a technikou, s kočováním, apod. Mnozí usilovali o to, aby pro ně včelaření byl nejen sympatický koníček, ale aby byl zároveň i ekonomicky zajímavý. Těm bylo zřejmé, že takovým požadavkům vyhovuje jedině moderní nástavkový úl a odpovídající metody chovu včel v něm. Jenže - takový u nás nebyl. Nejrozšířenější úl Tachovský měl řadu nedostatků, jiné byly příliž těžké. Zároveň převážná většina včelařů si nedovedla představit jiné než řádně uteplené úly pro svoje včelstva.

Na Slovensku v 60. a 70. letech min. století včelařil v nízkonástavkovém úlu s rámky 42×17 cm p. Valent a publikoval v časopisu Včelár několik článků o svém způsobu včelaření v tomto úlu s 10 rámky v nástavku, jenž nazýval "Éčko". V r. 1976 přišel s myšlenkou nízkonástavkových úlů s jednoduchou stěnou Jindřich Boháč. Jím používaný úl měl 10 rámků 39×17 cm. Jak se postupně ukázalo, nebyl dostatečně prostorný pro silná včelstva a měl několik konstrukčních nedostatků.

V letech 1979-1981 z diskusí kolem problematiky nástavkových úlů v Brně vykrystalizoval požadavek navrhnout konstrukci nástavkového úlu, který by navazoval na vývoj úlových soustav nejen v Československu, ale mohl by se perspektivně stát i jednotícím úlovým typem ve střední Evropě. Tak vznikla nejdříve malá skupinka včelařů vedená Dr. Ptáčkem - Kroužek nízkonástavkového včelaření. Poměrně v krátké době po řadě pracovních schůzek vykrystalizoval návrh moderní úlové soustavy. Jejím základem byl nástavek o čtvercovém půdorysu s jednoduchou dřevěnou stěnou o síle 25 mm, zpočátku nízký na 11 rámků 42×17 cm o průměrné šířce 38 mm. To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby vyráběly o šířce 35 mm), umožňující vytvořit čtverec při 11 rámcích v nástavku a při dostatečné rezervě manipulační uličky u stěn nástavku. K němu přibyl vysoký nástavek na slovenské rámky B, tj. 42×27,5 cm a nástavek na rámky 42×30 cm a ponechala se možnost při zachování rozměrů půdorysu zvolit i jiné výšky nástavků (rámků). K nástavkům byly dopracovány i návrhy konstrukce úlového dna, strůpku, krmítka a víka s tím, že mohou být různého provedení, že je možno kdykoliv je vylepšit.

Návrh úlové soustavy Optimal byl zveřejněn v 5. a 6. čísle časopisu Včelařství r. 1981 (zde je návrh). Zájemců o novou úlovou stavebnici a metody chovu včel v ní přibývalo. Kroužek se rozrůstal a začal vydávat vlastní zpravodaj. Jeho působnost se rozšířila na celé tehdejší Československo. Členem kroužku se mohl stát každý včelař - zájemce o moderní metody včelaření v nástavkových úlech, bez ohledu na to, v jakých úlech včelařil.


Údaje o činnosti kroužku nízkonástavkového včelaření v Brně

         Kroužek byl založen v Brně při ZO ČSV Brno-město v listopadu 1980. Předsedou kroužku byl RNDr. Vladimír Ptáček. Zpočátku měl kroužek 10 členů z řad brněnských včelařů, po 7 měsících činnosti více než 80 členů z celého Československa. Koncem r. 1981 potom měl kroužek 94 členů, v prosinci 1983 to bylo 153 členů a v březnu 1985 pak 217 členů.

Kroužek sdružoval zájemce o chov včel v nízkonástavkových úlech. Smyslem kroužku bylo poskytnou zájemcům dostupné informace z literatury, od jiných včelařů i mezi sebou navzájem o metodách chovu produktivních včelstev v nástavkových, zvl. nízkonástavkových úlech a také vytvořit návrh úlu majícího šanci postupně sjednotit různé nástavkové úly na jednom úlovém systému v Československu a příp. i ve střední Evropě. Návrh takového úlového systému byl vypracován od podzimu 1980 do jara 1981 pod názvem Optimal. Kromě nízkých nástavků obsahoval i nástavky na vysoké rámky (42×27,5 a 42×30 cm). Návrh úlové soustavy Optimal byl předložen včelařské veřejnosti ve Včelařství č. 5 a 6/1981 (zde je návrh).

Předchůdce úlu Optimal měl v několika exemplářích v provozu několik let Dr. Ptáček ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu pícninářském v Troubsku u Brna. Ten se od návrhu Optimalu z r. 1981 lišil jen v několika detailech. V říjnu 1981 se konal v Brně v sále hotelu Slovan celostátní racionalizační aktiv, kde byl Optimal již vystavován. Rovněž na výstavě konané u příležitosti oslav 130. výročí organizovaného včelařství na Moravě v říjnu 1984 v prostorách Stadionu byl tento úlový systém prezentován. O soustavu Optimal byl při všech příležitostech značný zájem a mnozí včelaři do Optimalů postupně převedli svoje včelstva.

            Kroužek vydával vlastní zpravodaje, jež byly rozesílány všem přihlášeným členům po celé republice. První zpravodaj vyšel v červnu 1981. Zpravodaj vycházel nepravidelně, 2 až 3 krát ročně. Byly v něm otiskovány kromě organizačních informací návody na osazení nízkonástavkových úlů a na včelaření v nich, překlady důležitých zahraničních článků o chovu produktivních včelstev a o včelaření v nástavkových úlech a přehledy doporučené literatury pro samostudium, zkušenosti některých členů kroužku, odpovědi na dotazy, různé praktické rady, aj. V 6., 7. a 8. zpravodaji byla otištěna kompletní dokumentace úlu Optimal pro tři výšky nástavku. Poslední, jedenáctý, zpravodaj vyšel v březnu 1985.

V době mimo sezóny se konaly v kavárně Muzeum každý měsíc od října do března besedy členů kroužku o nástavkovém včelaření. Rovněž se uskutečnilo několik setkání na včelnicích s nízkonástavkovými úly a besedou, z nich první bylo v Troubsku 11. dubna 1981 za účasti 19 členů kroužku (viz informace ve Včelařství č.6/1981, str. 164). I když od března 1985 zpravodaj už nevycházel kvůli početnému členstvu a náročnosti na jeho vydávání, tisk a rozesílání, besedy kroužku se v mimosezonním období v Brně nadále konaly až do dubna 1989 s účastí nejen jeho brněnských členů.

            Koncem roku 1982 byla vyhodnocena anketa mezi členy kroužku mapující stav jejich včelaření po první celé sezóně od zveřejnění návrhu soustavy Optimal. Dotazníky poslala 1/3 členů s těmito výsledky:

Mezi členy bylo 69 úlů Optimal, 47 úlů s rámky 39×17 cm, 87 nízkonástavkových úlů s rámky jiných rozměrů, celkem 203 nízkonástavkových úlů. Zkušenosti s nízkonástavkovými úly uváděli členové kroužku většinou jako dobré, špatné byly obvykle v případě, že se jim ještě nepodařilo vybudovat v nich dostatečně silná včelstva.

 

 

Zpracoval: ing. Květoslav Čermák, prosinec 2004.