Rady

Čermák


Dotazy a odpovědi

 

D:

V časopisech a na Internetu je ohledně použití různých variant nástavkových úlů spousta informací i názorů. Názory se kupodivu zásadně liší a to i při diskusi mezi velkými včelaři.

O:

Ano, to je zvl. v ČR typické, že každému vyhovuje něco jiného, pokud jde o úly. Protože každý má jiné zkušenosti a jiné požadavky na úlovou techniku. Velkou roli hraje i subjektivní názor a tradice.

 

D:

Je čtvercový půdorys Optimalu (a tedy 11 rámků v nástavku) opravdu výhodou? 

O:

Je to výhoda, i když ne nějak výrazná. Ale když se sečte několik drobných výhod, je to plus "větší".  Ale když je obdélníkový tvar nástavku moc protáhlý, tak to už je dost nevýhodné pro včely.

 

D:

Jsou rámky s roztečí středů mezistěn 38 mm opravdu v praxi lepší?

O: 

Určitě ano! Hlavně pro silná včelstva je to přednost.

 

D:

Chci Vás poprosit o názor, zdali je již vnitřní šířka Langstrothova úlu (375 mm) omezující pro včely (chomáč). A zda někdy chomáč včel obsedá i 10 plástových uliček. 

O:

Řekl bych, že v průměru mnoha včelstev to způsobí o něco menší včelstva, než kdyby byla v Optimalech s rozměrem 435×435. I když by to nejspíš nebyl podstatný rozdíl. Ale několik malých výhod když působí současně, je to v souhrnu výhoda větší. A toto je jedna z nich.

Zimní chomáč málokdy obsedá 10 uliček, ovšem i 8-9 obsedlých uliček u staženého chomáče je velmi pěkné včelstvo, zvl. pokud není omezeno prostorem na výšku.

 

D:  

Čím natřít jednostěnné nástavky?

O:

Na nátěr nástavků se mj. hodí disperzní barva DIXOL (český výrobek, cenově příznivý), např. odstín pinie. Tento odstín vypadá na nástavcích hezky, zachovává dost dobře viditelnou kresbu dřeva. Je v prodejnách s barvami k dostání. S Dixolem se dobře pracuje. Jen první nátěr doporučuji natřít Dixolem zředěným vodou 1:1 a až potom neředěným. Tyto dvě vrstvy postačují, je ale možná i třetí. Jednotlivé nátěry lze udělat v rozmezí několika hodin při doporučené teplotě, tj. nad 15 °C. Je ale potřeba barvu dobře roztírat, aby nezůstávaly kapky nebo silnější vrstvy - špatně prosychají a na hranách nástavků pak způsobují jejich slepování, když je později chceme rozebrat.

Ovšem už párkrát se mi stalo, že z výroby nejsou všechny plechovky Dixolu stejného odstínu, ačkoliv je na nich napsáno "pinie", proto doporučuji pár plechovek napřed slít do větší nádoby a promíchat. Nátěr Dixolem pár let vydrží na nových nástavcích - nejméně 5-6 let, o kolik déle zatím nevím.

Dixolem se samozřejmě dají dobře natírat i uteplené úly třeba s palubkami vně. Hnědým Dixolem jsem natíral i úlová dna uvnitř a zadní víčka den, a vypadá to, že velmi dobře nátěr odolává vlhkosti. Jde o barvu ekologicky vyhovující, protože je na ní napsáno, že je vhodná pro nátěr hraček!

 

D:

Pan Boháč ve Včelařství 10/2001 píše: "Proto také víceplástová plodiště (nad asi 9 nutných rámků v nástavku) budou bez převěšování stěží zaplodována až ke krajům, zvláště tehdy, mají-li včely možnost plodovat vzhůru do dalšího nástavku (max. průměr plodového hnízda je asi 30 cm). Je tedy zbytečné z hlediska plodování zvětšovat počet rámků v nástavku nad 9 až 10. Nástavek s 10 plásty má také lepší účinek právě na tendenci plodovat vzhůru s výsledkem lepší možnosti relativně bezrojového vedení včelstev"

O:

Pan Boháč mnohé názory převzal z německy psaných knih a časopisů, bez toho, že by si to mohl ověřit. Zároveň jeho vysvětlení je účelové - obhajující volbu v ČR nového úlu Langstroth. Proto píše o 9-10 rámcích v nástavku;  ovšem 9 rámků je málo, 10 už by šlo, ale 11-12 je opravdu dobré pro silná včelstva. Nástavek už ale je těžší. Takže 10-11 je dobrý kompromis. Jelikož těch 11 dalo čtverec, bylo pro Optimal zvoleno 11 rámků. Krajní rámky v jednostěnném nástavku totiž včely moc nevyužívají pro zásoby, jen z vnitřní strany, zevně jen v dobré snůšce. Takže efektivních je vlastně stejně jen 10 rámků. Je pravda, že přebudováním hnízda do výšky se včely snadno dovedou přizpůsobit, ale je to zase nepraktické kvůli výšce úlu. Rovněž nepovažuji za výhodné pro včely, když jsou nuceny plodovat až ke krajům nástavku. Naopak, vždy je pro ně výhodou, když kolem plodového tělesa mají prostor pro uložení zásob medu i pylu po co největším obvodu plodu! Hlavně na jaře jsou to body ve prospěch větších nástavků a rámků.

 

D:

Chci s Optimaly kočovat, ale nevím, jak se tyto úly stěhují a nakládají, velikost palet atd. Abych nevyráběl něco, co už je dávno vymyšlené a vychytané.

O:

Pokud se nakládají jednotlivé úly, existují na to spony s popruhy. Je to ale vcelku zdlouhavá příprava. Nástavky Optimalů jsou bez falců. Ovšem pokud se počítá s častějším převážením, je možné udělat zevně olaťování spodních hran - proti posunu nástavků. Ale i tak je třeba celý úl trochu zpevnit - stáhnout. Nedoporučuji drážky (falcy) v hranách nástavků - je to velká komplikace!

 

D:

Jaký je význam prostoru úlu pro zimní sílu včelstva? Doc. Ptáček ve Včelařství 11/2001 píše: "Prostor může ovšem ovlivnit sílu zimního včelstva tím, jak velký zimní chomáč může pojmout. Velikost chumáče může být nyní omezena nejmenším rozměrem úlového prostoru."

O:

Tím není myšleno, že by menší nástavky včelám v zimě byly těsné. Jde o to, že už v létě se včelstvo přizpůsobuje velikosti úlového prostoru a tedy i tvaru půdorysu. Plus minus 1 rámek nehraje roli, ale není jedno z uvedeného důvodu, zda je v nástavku 9 rámků nebo 12. Toto měl Doc. Ptáček na mysli. V zimě se hnízdo (chomáč) vždy smrskne.

 

D:

Krmení a dodávání vody - je lepší spodem nebo vrchem? Souvisí to také s konstrukcí úlu - velikostí podmetu. Někteří včelaři (např. p.Sedláček z Bučovic) říká, že krmení spodem je lepší. Včely pak nosí cukr přes plodiště nad hlavu a nevzniká prý tzv. sociální hlad. Matka se pak v této simulované snůšce znovu rozklade.

O:

V tom p. Sedláček nemá pravdu, to je jen hledání zdůvodnění k něčemu, co už má. Spodní krmení je nebezpečné kvůli tomu, že se přes potravu mohou roznášet nemoci. Ale i kdyby bylo krmítko dole zakryté, je tu další nevýhoda - nebezpečí loupeže. Ve vícenástavkovém úlu (když včelař nechává na zimu nadbytek prostoru - nástavků) část včelstev v době krmení nemusí ke dnu snadno dosáhnout, zvl. když se ochladí. Navíc - nahoře doplňovat krmení je pohodlnější.

 

 

D:

Má se krmit v podletí rychle naráz nebo pomalu a postupně? Výzkum prokázal, že jarní podněcovací krmení nemá význam. Ale jak je to s podletním krmením při dodávání zásob? Doc. Ptáček ve Včelařství 11/2001 píše: "Zkušenosti ukazují, že není nutné, aby byla včelstva v podletí krmena. Nasazení hotových zásob udrží početnost včel pro zimu i za předpokladu, že včelstvo plodování rychle ukončí..." Dle názoru některých včelařů je pomalé dodání zásob po medobraní lepší (např. během 3 týdnů). Včely si stačí donést do zásob pyl a matka začne prý díky simulaci snůšky zase plodovat.

Tedy otázka zní: Je výhodnější krmit naráz nebo postupně? Má simulace snůšky při pomalém krmení význam?

O:

To záleží na síle včelstva a především na velikosti ponechaného prostoru. Je-li malý, je určitě lepší krmit postupně, aby včely měly čas prostor přeorganizovat a uložit si tam pyl a zpracovat zásoby - mají totiž málo buněk k zahušťování sladiny. V prostorném úlu (např. už 3 NN Optimalu) a je-li včelstvo normálně silné, bez problému lze zkrmit během 5-7 dnů celou zásobu pro zimu (cca 20 kg). Podněcovací účinek podletního krmení existuje, ale pro zimní sílu nemá význam. Velikost zimní síly včelstva je založena dříve než koncem srpna, kdy se obvykle krmí, tedy z velké části už v červenci! Krmení opravdu není nutné, úplně stačí dát včelstvu hotové zásoby v plástech, resp. ponechat mu med.

 

D:

Voda na jaře. Je potřeba dodávat včelám na jaře vodu a jakým způsobem? Shora zatepleným krmítkem či z podmetu?

O:

Jednoznačně si netroufám odpovědět, jaký efekt to přinese. Myslím ale, že u silného včelstva to nepřinese tak velký výsledný efekt jako u slabého. Vhodnější je dávat vodu vrchem, spodem jen při extrémním zúžení prostoru, aby vůbec včely dolů byly schopné pro vodu chodit i v chladných dnech, kdy to právě má být plus pro včely. Ovšem takovéto zužování není opatření slučující se s nástavkovou metodou ošetřování včel!

 

D:

Metodika ošetřování u NN úlu. Přehazování nástavků má dle p. Boháče u NN včelaření význam. Odstraní se tím počáteční pomalejší plodování v NN a zásoby se dostanou na dno. Někteří včelaři (např. p. Zelený, p. Nerad) nástavky netočí - prý to nemá význam a spíše to škodí. Točíte nástavky u NN včelaření?

O:

Nejdříve k termínům: Nemyslím, že by někdo přehazoval nástavky, je to hovorový výraz. Správnější bude říkat např., že se zaměňují nástavky. Podobně "točení" nástavků - víme o co jde, ale není to správně vyjádřeno.  

Ano, v květnu dělám záměnu pořadí tří nástavků, v nichž včelstva přezimovala. Když se to provede při obsednutí 2,5-3 NN, má to i určitý stimulační účinek na včelstvo na nějaký čas. Ale hlavně se tím zajistí přesun zbylých zásob cukru dolů, kde jsou jako rezerva pro bezsnůšková období v dalších 2-3 měsících. Dále - cukerné zásoby se nedostanou do medu, a zároveň se nahoru umístí prázdný nástavek, kde ho včely mají pro ukládání medu (ve funkci medníku). Také je tím zajištěn koloběh nástavků - nejstarší plásty se dostanou nahoru a potom s medem mimo včelstvo, tak je po sezóně lze vyřadit - vytavit na vosk.

 

D:

Kombinovaný úl systému Dadant. Nevadí při vedení včelstev v kombinovaných úlech, že nemohu roztrhnout plodové těleso (i když mají včely dost místa nahoru) a tím zabránit rojové náladě?

O:

Myslím, že to nevadí, aspoň jsem nepozoroval, že by v DS kvůli tomu byly větší snahy rojit se. Ovšem mám relativně málo rojivý kmen včel (Vigor).   

(KČ)